🌊💔 Pomozte nám obnovit budovu PZKO po povodni! 🇵🇱🙏🇨🇿

Budova PZKO utrpěla škody v důsledku povodně a potřebujeme vaši pomoc, abychom ji opravili a znovu otevřeli pro všechny. 🏠🤝

Váš dar přispěje k:
🔧 Opravení stěn
💦 Odstranění následků zaplavení
💡 Modernizaci elektrického zařízení

Každá částka se počítá! 💫 Můžete přispět na číslo účtu PZKO:

💳 Číslo účtu: 1724525309/0800
IBAN: CZ91 0800 0000 0017 2452 5309
BIC/SWIFT: GIBACZPX

📝 Variabilní symbol: 2024

📜 Můžeme vystavit potvrzení o daru. Kontaktujte nás na pzko@wierzniowice.cz nebo navštivte naši stránku PZKO www.wierzniowice.cz. 📧

Děkujeme za podporu a sdílení! ❤️

Společně to zvládneme! 💪✨

🌍 Historie Říčních Koryt v 18. a 19. století 🌊📜

V druhé polovině 18. století neměla řeka Odra nad ústím Olše charakteristický hraniční meandr, jaký známe dnes. Místo toho se větvila do několika ramen 🌊. Přirozený pohyb koryta řeky Olše, způsobený silnou břehovou erozí, je zřejmý z historických map 🗺️, které ukazují rozdíly mezi členitou hraniční čarou s pruským Slezskem a korytem řeky 🇵🇱.

Na mapách z 19. století už Odra vytváří známý meandr, zatímco Olše se posunula hlouběji do tehdejšího rakouského území 🇦🇹. Tyto změny často vedly k hraničním sporům mezi Pruskem a Rakouskem, které se snažily stabilizovat hraniční řeky prokopáváním meandrů 🏞️. K úspěšné stabilizaci došlo až ve 30. letech 20. století.

Povodně a zakládání obcí 🚤🏠

Pohyb řečišť během povodní vedl k opakovaným záplavám okolních území 💧. Přesto se zakladatelé obcí jako Věřňovice (Willmersdorf), Kopytov (Koppitau), Šunychl (Schönichl) a Starý Bohumín (Oderberg) rozhodli postavit svá obydlí v zatápěné nivě 🏡🌱. Starý Bohumín měl výhodu v tom, že jeho centrální část byla na zvýšeném terénu, což umožnilo rozvoj obchodních aktivit 🌉📦.

Obyvatelé okolních obcí, živící se převážně zemědělstvím 🚜, riskovali občasné záplavy kvůli blízkosti půdy k obhospodařování 🌾. Mnohé usedlosti, které byly zachyceny na mapě z druhé poloviny 18. století v blízkosti řek, však na pozdějších mapách již nenajdeme ⚠️. Severní část Věřňovic byla pravděpodobně řekou odříznuta nebo zničena.

Změny v krajinném rázu 🌾🍃

Historické mapy také dokumentují úpadek rybnikářství a rozmach zemědělského hospodaření na přelomu 18. a 19. století 📜. Největší rybník rakouského Slezska, Nerad, a další rybníky jako Bőzding, Trojan a Pilar, byly kolem roku 1800 přeměněny na zemědělské plochy 🚜🌾. Napájení těchto rybníků vodou z potoka Lutyňka a z Olše bylo zrušeno a nahrazeno systémem odvodňujících příkopů 🚰.

Staré rybniční hráze porostlé mohutnými duby 🌳 jsou jedním z posledních svědků bývalé rybniční soustavy.

Současnost a budoucnost 🔮🏗️

Na území bývalé rybniční soustavy dnes stojí Dětmarovická elektrárna ⚡. Plocha bývalého rybníku Nerad se má stát součástí průmyslové zóny Dolní Lutyně 🏭. Mezi Odrou a starou rybniční hrází vede dálnice D47 🛣️.

Historické změny v krajině kolem soutoku Odry a Olše odrážejí nejen přirozené procesy, ale i lidské zásahy, které měnily tok řek a využití krajiny podle aktuálních potřeb a technických možností doby 🏞️🔧.